Sandra Day O’Connorová, průkopnice Nejvyššího soudu USA, zemřela ve věku 93 let

Sandra Day O’Connor, právnička, politička a právnička, která si vytvořila cestu pro ženy v právu poté, co se stala první členkou nejvyššího soudu v zemi, zemřel ve věku 93 let.

Podle prohlášení Nejvyššího soudu O’Connor zemřel v pátek v důsledku pokročilé demence (byla jí diagnostikována Alzheimerova choroba v roce 2018) a onemocnění dýchacích cest.

Hlavní soudce John Roberts v prohlášení uvedl, že O’Connorová byla „dcerou amerického jihozápadu“ a dodal, že „vyrazila historickou cestu jako první ženská soudkyně našeho národa“.

„Této výzvě se postavila s neochvějným odhodláním, nespornými schopnostmi a poutavou upřímností,“ pokračoval. „U Nejvyššího soudu truchlíme nad ztrátou milovaného kolegy, zuřivě nezávislého ochránce právního státu a výmluvného obhájce občanské výchovy. A oslavujeme její trvalý odkaz jako skutečného veřejného činitele a vlastence.“

V září 21, 1981, O’Connor prorazila skleněný strop právnické profese a stala se první ženou jmenovanou do Nejvyššího soudu poté, co byla nominována prezidentem Ronaldem Reaganem. Během svého 24letého funkčního období sehrála klíčovou roli na lavičce v několika významných sporných případech, včetně případů týkajících se potratů, pozitivních akcí a občanských práv. Je známá především tím, že hlasovala v případě, který podporoval legální potrat, Planned Parenthood v. Casey.

O’Connorová překonala překážky a předsudky, aby se dostala k nejvyššímu soudu a stala se inspirací pro mladé americké ženy v tomto procesu. Jeden příznivec jí jednou napsal: „Drahý soudci O’Connore: Nenech se zastrašit všemi těmi muži a zvláště hlavním soudcem. Oblékneš si hábit stejným způsobem."

Ruth McGregorová, bývalá hlavní soudkyně Nejvyššího soudu v Arizoně, která v roce 1981 působila u O’Connora, řekla: „Možná se nenazývala feministkou, ale dělala věci, které by v té době ženy dělat neměly. Věřila, že ženy by měly dělat vše, na co jsou kvalifikované. Chtěla se ujistit, že ženy budou mít stejné právní postavení jako muži a staré stereotypy budou odsunuty stranou.“

V roce 2006 ona odešla z vrchního soudu, aby se mohla starat o svého manželaa v roce 2009 jí prezident Barack Obama předal Medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání ve Spojených státech.

„Jak se cítím šťastná, že jsem Američanka a že mi byly nabídnuty pozoruhodné příležitosti, které mají občané naší země,“ uvedla v dopise týkajícím se svého diagnostika demence v roce 2018. "Jako mladá kovbojka z arizonské pouště jsem si nikdy nedokázala představit, že se jednoho dne stanu první ženou jako soudkyně u Nejvyššího soudu USA."