33letá Meghan*, drhnoucí technika, anonymně sdílí své zkušenosti se sexuálním obtěžováním zakládající člence Time's Up Healthcare Dr. Jessi Goldové.
Aktualizováno 28. února 2019 v 8:00
Jsem drhnoucí technikou téměř 10 let, což je povolání, kterému dominují ženy. Všichni moji vrstevníci jsou ženy, ale křesla oddělení, chirurgové a lidé, se kterými úzce spolupracujeme, jsou většinou muži. Být drhnoucí technikou, hovorový termín pro chirurgického technologa, znamená, že pracuji na operačním sále po boku chirurgů. Manipuluji s nástroji, zajišťuji dodržování bezpečnostních opatření a předvídám potřeby chirurgů a další kroky díky znalosti stovek lékařských postupů.
Ve svém úplně prvním zaměstnání jsem byl v malé nemocnici. Jeden z doktorů se mnou byl opravdu přátelský. Byl jsem mladý a naivní a nevěděl jsem, ani mě nenapadlo se ptát, proč to tak mohlo být.
SOUVISEJÍCÍ: Můj ženatý šéf mi nabídl výplatu školních půjček - kdybych s ním spal
Jeden den po případu jsem vešel do patologické místnosti, kde se odebírají vzorky jako vzorky krve, aby se vyšetřily choroby. Místnost nebyla o moc větší než velká skříň. Přímo venku u stolu byli lidé a další čekali na vedlejším operačním sále. Když jsem ukládal vzorky, které jsem přinesl, slyšel jsem, jak se za mnou zavřely dveře, a tam byl.
Lidé neustále přicházejí a odcházejí z této místnosti a není normální zavřít dveře, aby něco jednoduše odhodili a byli na cestě. Okamžitě jsem si myslel, že se něco děje, a ztuhl jsem.
Začal jsem dávat dva a dva dohromady a uvědomil jsem si, co to pro tohoto doktora znamenalo být extra přátelský, a přepadl mě pocit hrůzy. Začal reflex boje nebo letu - ale byla to celá hrůza. Požádal jsem ho, aby otevřel dveře. Netušil jsem, jaký má plán.
Tehdy mě přitlačil ke zdi. Nikdy jsem v takové situaci nebyl a mojí okamžitou reakcí bylo křičet a plakat tak hlasitě, jak jsem jen mohl. Řekl jsem „děsíš mě, prosím, přestaň!“ Asi jsem byl natolik hlasitý, že si myslel, že to uslyší lidé venku, a jen práskl dveřmi a odešel. Jsem tak vděčný, že to bylo tak daleko, jak to šlo.
SOUVISEJÍCÍ: Postoj „vždy správný pacient“ otevírá dveře pro zneužití
Poté byl na mě okamžitě chladný a hrubý. Už se mnou nikdy přímo nemluvil, i když jsme pokračovali v práci na stejném místě. Vypadalo to, že chce, abych věděl, že nebyl ovlivněn ani mu vadilo, že jsem v jeho přítomnosti, a že ho situace vůbec netrápila. V dobách, kdy jsem s ním musel řešit případ, šel ze všech sil, aby promluvil se všemi v místnosti kromě mě. Dostal jsem bulku v krku a doufal, že nebudu muset zůstat dlouho nebo sám. Také jsem se bál, že něco vymyslí, aby mě dostal do problémů, nebo mě vyhodil.
Pamatuji si, že smutné je dokonce převyprávět tento příběh ohromný strach ze ztráty zaměstnání. I když jsem věděl, že jsem neudělal nic špatného, cítil jsem, že má moc zvrátit situaci tak, abych byl já disciplinovaný. Myšlenka, že bych mohl přijít o práci kvůli situaci, kterou jsem nechtěl, o kterou jsem nežádal a do které jsem se nedostal, byla naprosto hrozná.
Moje druhá myšlenka byla, že mi ublíží. Nechtěl jsem si představit, jakou odvetu by vymyslel, kdybych to řekl.
Nakonec jsem to ale nakonec řekl svému nadřízenému - který řekl, že toho moc nezmohou, protože dotyčný lékař byl náčelníkem. Jediné, co mohli udělat, bylo pokusit se mě držet mimo jeho případy, ale to neznamená, že byli ochotni přepracovat celý rozvrh. Nemohli tedy zaručit, že bychom spolu neskončili, kdybychom byli ve stejný den v pohotovosti.
To jen znamenalo, že jsem nenáviděl být v pohotovosti nebo v jakékoli situaci s ním. Měl jsem stres z rozcuchaného peří nebo z toho, že si ostatní ženy, které tam pracovaly, myslí, že lžu. Netušil jsem, jestli některému z nich udělal to samé; nikdo o tom nemluvil, pokud ano. V podstatě jsem sklopil hlavu, neupoutal na sebe žádnou pozornost a dlouho jsem tam nevydržel.
SOUVISEJÍCÍ: V mé lékařské specializaci musíte být „jedním z chlapů“, abyste se dostali dopředu
Po letech, kdy jsem byl drhnoucí technikou, jsem se nyní naučil lépe číst muže, protože tento lékař nebyl jediný svého druhu. Vím, kdy zastavit hraniční lidi také přátelský a kdy se ujistit, že se věci stanou profesionály. Vím, jak se oblékat, aby drhnoucí top nebyl volný a oni mi neviděli dolů tričko. Dole nosím tílko nebo košili, takže pokud je na mě vršek volný, a když se při práci sehnu, rozepne se, nic neuvidíte. Přijde mi směšné uvažovat o této možnosti, když se oblékáte do práce, ale takové malé věci mohou někomu zabránit v komentování nebo zírání.
I když jsem v průběhu let musel změnit a přizpůsobit své chování, abych se v této oblasti dokázal zorientovat, vím, že jsem v té jedné situaci ve svém prvním zaměstnání nemohl udělat nic jiného. Doufám, že mladí technici, kteří přijdou za mnou, se nebudou muset učit tyto lekce stejně jako já.
Tato esej je součástí našeho exkluzivního pokrytí Time's Up Healthcare, které vychází 1. března. Přečtěte si více, tady.