"Víš, kdo má hezké tělo?" řekla moje spolubydlící jednoho rána u kávy. "Joel. Má úžasná ramena."
Udělal? OK v pohodě. Joel byl někdo, s kým náhodně chodila, a zdálo se, že je o ni uchazeč. Oba byli atraktivní a sportovní, s bohémskými sklony, které vyjádřila organickým gurmánská jídla a on prošel šatníkem s vyšívanými košilemi, starými tvídovými bundami a otrhanými koňský ohon. Vypadali jako zápas, alespoň povrchně.
Byl jsem jediný bulvární reportér, který hledal svůj vlastní zápas. Doufal jsem, že skončím s nějakým podrážděným, legračním židovským chlapíkem, ale v tuto chvíli jsem neměl moc vyhlídek.
Dařilo se jí podstatně lépe, a tak nebylo tragické, když oba s Joelem dospěli k závěru, že jejich spárování zaškrtlo všechna políčka kromě toho nejdůležitějšího. Přes všechny jejich různé pokusy se ukázal být krátkou zastávkou na cestě k dlouhému šťastnému vztahu s někým jiným. Joel se také posunul dál, ale ne k ničemu trvalému.
Nenapadlo mě, že se něco děje, když se objevil na mé narozeninové oslavě – měl na sobě potrhaný klobouk Indiana Jones – a byl poslední, kdo odešel. Jindy jsme si parta z nás vyšli poslechnout kamarádovu kapelu a on mě celou noc přitahoval. Užíval jsem si jeho velký smích a jeho vřelost, ale zjistil jsem, že zírám na jeho dlouhé, příliš vyčesané kadeře a fantazíruji o tom, jak ho vzít do Devachanu.
Jednou v noci jsem na něj narazil na ulici a sdíleli jsme u něj příjemnou, i když nezávadnou, svačinu. Dal mi telefon se svou sestrou, která měla problémy s nevšímavým přítelem. Poradil jsem jí, aby toho chlapa nechala, a očividně to na ni a Joela udělalo pozitivní dojem. (Ten přítel ani moc ne.)
O několik měsíců později mi Joel náhodně zavolal, abychom se sešli. Jistě, mohl by se v neděli přiblížit, když byl v sousedství, kdyby to vyšlo. Ukázal bych mu svůj první samostatný byt. Možná bychom venčili mého psa, kousli, navštívili jeho kamaráda.
Když se objevil, neměl na sobě nic, co vypadalo, jako by se podařilo získat ztracené a nalezené věci na koncertě Phish. O to lepší je dát si pár nerušených piv při sezení na zbrusu novém flokati, které jsem rozbalil můj obývací pokoj toho samého dne, žertoval jsem své sestře, že koberec způsobí revoluci v mé lásce život. Nečekal jsem, že se to stane během několika hodin.
Rychle jsem se zamiloval do Joela. Za hippie oblečením byl milující, ohleduplný mensch s neobvyklou hudební sbírkou a sdílenými hodnotami víry, rodiny a komunity. Navíc mohl věci napravit, aby soupeř viděl Mila Ventimiglia v ručníku.
Mým úkolem bylo opravit jeho šatník. Díky jemnému přemlouvání (a někdy i skryté krádeži) byla guatemalská vesta, kravata Tabasco a plisovaná kalhoty mizely jeden po druhém, i když stále existují příležitostné zásilky od společnosti Duluth Trading, se kterými je třeba bojovat s. Postupem času se jeho vlasy scvrkly z Franka Zappy na Jona Snowa a zabydlely se, jednoho dobrého dne, Patricka Dempseyho.
Pod tím vším se můj spolubydlící nemýlil. Jak se ukázalo, hezká ramena jsou také dobrá na to, abyste si položili hlavu při filmu, kývali při porodních bolestech a nosili talisy v Bar Mitzvah vašeho syna. A jsou opravdu dobré na zvednutí vaší bývalé spolubydlící na židli na její vlastní svatbě – zvláště v košili Paula Smithe.
